Stoslovné minipovídky (drabble) na nejrůznější témata.
Z Elektronova tajného deníčku
Výzva: Náhodné srážky atomů
Fandom: Věda ve sto slovech
Rating: K+
To bylo pořád řečí o největším vesmírném dobrodružství. A skutečnost?
Od zavedení Planckova času tady chcípl pes.
K nejbližší černé díře to máte přes sedm tisíc světelných let
O tom bílém trpaslíkovi taky škoda mluvit. Pořád mele cosi o nadváze a že se asi brzy zhroutí…
A jinak? Vakuum, vakuum, vakuum…
Sem tam nějaký náfuka z toho VIP klubu netečných, co nad všemi ohrnují nos.
A když po dlouhé době náhodou narazíte na někoho opravdu zajímavého, zjistíte, že je to pozitron, a než stačíte vykřiknout: „Nazdar, kamaráde,“ navzájem se anihilujete.
Já se z toho vysvítím! Normálně se z toho vysvítím!
*
Poznámka: Pokud informační zdroje nekecají, elektron a pozitron jsou částice a jí odpovídající antičástice. Když se čirou náhodou potkají, anihilují v záření gama. Ale s jistotou to tvrdit nemohu, já jim u těch intimností neasistovala…
Nevšední kulinářský zážitek
Výzva: Vůně divočiny
Fandom: Ze života
Rating: K+
Nejstarší potomek odložil tašku s nákupem a zavětřil jako lovecký pes. „Co to tady tak divně to?“ zjišťoval.
Matka, skloněná nad pracovní deskou, ho obdařila zářivým úsměvem. „Chci upéct toho bažanta, co jsme dostali od strýčka Pavla. Už je akorát odležený.“ Z očí jí sálal fanatismus, když cpala do útrob bývalého opeřence nádivku takovým způsobem, že to bylo až neslušné.
„Myslíš tu chcíplotinu, co už tejden visí na balkoně?“ opáčilo dítě.
Matčin pohled ztvrdl.
„Teď ho ještě pěkně prošpikuju slaninou,“ oznámila, když poněkud výhružným pohybem nařízla maso.
Bohužel, ten nešťastný pták už prošpikovaný byl.
Tuctem malých, jako kámen tvrdých, broků.
Pryšec zářivý neboli Trnová koruna
Výzva: Prašivé pryšce
Fandom: Zahrádkářka v jednom kole
Rating: K+
Ty rostliny byly obrovské, tak obrovské, že svými propletenými pichlavými stonky uzurpovaly téměř celý parapet.
„Jsou hnusně zaprášený!“ usoudila Zahrádkářka a posedlá ďáblem jarního úklidu se na ně pokusila zaútočit vysavačem.
Kytka na oplátku posypala koberec hromadou usušených lístků.
„Hodíme ji do vany a osprchujeme,“ napadlo Zahrádkářčinu matku.
„Hodím ji do popelnice!“ soptila Zahrádkářka, zuřivě si mnoucí ruku popíchanou trny ostrými jako jehly a poleptanou latexovým mlékem.
Nakonec kytku opatrně vmanévrovaly na terasu a její další osud ponechaly na Vyšší moci.
V odvetu pryšec po prvním deštíčku narostl tak, že z terasy s přehledem vytlačil všechny Zahrádkářkou úzkostlivě opečovávané lilie.
Poslední odkaz
Výzva: Odpočívej v pokoji
Fandom: Historky starých mistrů
Rating: K+
Učitel Wu byl mistrem meditace.
Tradovalo se, že když klášter zachvátil požár, při kterém zahynula polovina mnichů, jeho mysl dokázala zůstat netečná a odpoutaná.
Když okolí napadly nepřátelské hordy, jeho víčka se ani nezachvěla, jen se ještě hlouběji ponořil do nadpozemského klidu.
Teď však mistr Wu, obklopen svými žáky, umíral a jeho jindy pokojná tvář byla zrůzněna zoufalstvím, jako by zlovolní démoni rvali a požírali jeho duši.
S vypětím všech sil uchopil štětec.
Když nádobka se vzácným atramentem třeskla o zem, proužek papíru odhalil tato slova:
Chceš-li spočinout v pokoji,
neměl bys celý život odpočívat s rukama v klíně.
Zázrak techniky
Výzva: ... a mnoho dalších funkcí
Fandom: Ze života
Rating: K+
Nemohla popřít, že prodavač se doopravdy snažil. Byl milý, vstřícný a až neskutečně ochotný. Zahrnul ji množstvím informací…
„Vysává, vytírá, vysouší a má i spoustu dalších funkcí,“ líčil nadšeně. Zvládne zvířecí chlupy na koberci s vysokým vlasem, má vestavěné elektronické čidlo, digitální časovač, třikrát vyšší sací výkon oproti běžným přístrojům, snadno oddělitelný sběrný koš, unikátní sadu bočních kartáčů…“
Když zjistil, že potenciální zákaznice pořád nevypadá zcela přesvědčeně, zkusil trochu přitvrdit. „Je vybaven speciálním filtrem pro alergiky – na vodní bázi.“
Protože to znělo úžasně, nakonec si dodala odvahy a nesměle pípla: „A prosím, ukážete mi, kde se ten vysavač vlastně zapíná?“
Tak už?
Výzva: Cit pro sníh
Fandom: Zahrádkářka v jednom kole
Rating: K+
„Tak už?“ zavrtěla se nejmenší netrpělivě.
„Kdepak, je ho příliš mnoho,“ mírnily ji ty starší a zkušenější.
„Tak teď?“ vyptávala se o pár dní později.
„Ne, ne! Zatím je umrzlý a tvrdý.“
Nevzdávala to. „Co teď?“ nadhodila, když se měsíc konečně dokutálel k úplňku.
Přichoulily hlavičky v tiché poradě. „Pořád je hodně mokrý, ale s trochou opatrnosti…“
„Jupííí!“ zajásala.
A než ji ty starší a rozumnější stačily zarazit, první kytička vykoukla ze sněhové nadílky.
Zahrádkářka, míjející zachumelený záhonek, se neubránila širokému úsměvu. Aby taky ne. Vždyť sněženky zvěstují, že to dlouho očekávané jaro už na sebe jistojistě nedá dlouho čekat.
Poušť je krásná právě tím,
že někde skrývá studnu
Výzva: Hluboko na poušti
Fandom: Star Trek
Rating: K+
Leonard McCoy vypadal naštvaně. „Spocku!“ vybuchl nakonec, „mohl byste aspoň na okamžik zvednout oči od trikordéru?“
První důstojník mírně povytáhl obočí. „To by nebylo prozřetelné, doktore. Vzhledem k tomu, že naše údaje vykazují oproti předpokládanému stavu mírně znepokojivé anomálie.“
„U všech všudy, Spocku!“ McCoy dramaticky rozhodil rukama. „Nacházíme se uprostřed nejpůsobivější pouště galaxie! Nad hlavou nám žhnou tři antarijská slunce… A přesto –“ ukázal na průzračný pramínek vyvěrající zpod skalní pukliny, „nepřipadne vám to jako zázrak?“
„Nikoli, doktore.“ Věcný, chladný hlas, jak bylo Spockovým zvykem. „Jak jsem již naznačil, navzdory vašemu romantismu, mi to připadá jako zdroj poměrně koncentrované kyseliny sírové.“
*
Prohlášení: Drabble nebylo napsáno za účelem zisku.
Postavy a svět patří E. W. Roddenberrymu a aktuálním držitelům autorských práv.
Marnost nad marnost
Výzva: Pole neorané
Fandom: Ze života
Rating: K+
Do prodejny vtrhne rozevlátá zákaznice. „Chci světlík!“ zahlaholí.
Prodavačka chvíli uvažuje. „Máme sypaný, porcovaný nebo v tinktuře.“
„Tak tu tinkturu.“
Malá lahvička klepne o pult.
„A jak často si to mám do toho oka kapat?“
„Do oka?“ opakuje prodavačka nevěřícně. „Tinkturu se čtyřicetiprocentním lihem? To je určeno na vnitřní užití.“
„A proč?“
„Kvůli tomu lihu. V oku to bude pálit, můžete si poškodit zrak.“
„Ale kamarádka říkala… Fakt to tam nemůžu nakapat?“
„Můžete. Ale budete litovat.“
„Tak to si ještě ověřím!“ Zákaznice rozevlátě odchází.
A prodavačka se znovu utvrzuje v přesvědčení, že některým polím je zkrátka souzeno zůstat úhorem navždy.
Jak v pekle, tak i na zemi
Výzva: Ďáblův vynález
Fandom: Ze života (bohužel)
Rating: K+
Nechápavě zírala na monitor.
Jednotlivá písmenka právě napsaného textu jako by přímo před jejíma očima ožila, kroutila se a mizela, aby se vzápětí znovu vynořila v nové podobě.
Spojení „v přesile napadli noži“ se tak pružně změnilo v „nešťastný incident“, „trvale narušovali klidné občanské soužití“ nabralo podobu „kulturní odlišnosti“ a z notorických neplatičů se stali „sociálně znevýhodnění“.
Mladá novinářka zmateně obrátila tvář na svého nadřízeného, šéfredaktora Inferna dnes, Luciena Feriho.
„Co to…?“
„Dobré, ne?“ Spokojeně se usmál.
A z nezákonných narušitelů hranic se v textu rázem staly „oběti humanitární katastrofy“, „běženci“ a „migranti“.
„Politická korektnost. Jeden z mých nejlepších vynálezů.“
I ty?
Výzva: Můj milý věrný, píši vám…
Fandom: Matka Historie je občas pěkná děvka
Rating: K+
Caesar filio suo carissimo fidelissimoque.
Příteli, rád bych znal tvé mínění o podivné události, která se mi dnes zrána přihodila. Když jsem procházel kolem chrámu Dioskurů, vyběhla odtamtud jakási ženština, ta věštkyně, Spurinna, a hned abych prý se varoval března, Lýdů a kdoví čeho ještě. Nepodceňuji parthskou hrozbu, ale vojenské tažení takhle zjara? Nesmysl. Nebo se snad k tvým uším, Brute, donesly zprávy o nových nepokojích na východě? Ne, vím, že bys takovou věc přede mnou netajil. Ostatně, na zítřejším zasedání senátu to můžeme probrat podrobněji.
Buď zdráv, milý synu, a pozdravuj i Casku, pokud ho dnes ještě uvidíš.
Vale.
*
Poznámka 1: Odbornou konzultaci latiny i dobových reálií má na svědomí ioannina. Díky. Bylo to poučné i zábavné.
Poznámka 2: Vypadá to, že Caesar nebyl na stará kolena jen plešatý, ale i poněkud nedoslýchavý. Spurinna samosebou nemluvila o „Lýdech v březnu“, ale o „březnových idách“. A všichni víme, jak to pro Caesara skončilo…
Certifikované osivo
Výzva: Tady chybí razítko!
Fandom: Zahrádkářka v jednom kole
Rating: K+
Zahrádkářčina vzdělaná sousedka nedůvěřivě zírala na hromádku semen. „To máš odkud,“ vyzvídala.
„Z trhu. Koupila a vypreparovala jsem starou přerostlou cuketu. Za desetikačku. Už mě nebaví kupovat každý jaro oficiální semínka s razítkem. Minule jich v tom pytlíku bylo jenom sedm.“
Vzdělaná sousedka uvažovala. „Je ti jasné, že u hybridů se druhá filiální generace v podstatě zvrhne na parentální materiál?“
„Ale pořád to budou cukety, ne?“
„Jenže nekvalitní,“ trvala na svém sousedka, láskyplně do půdy zapravující certifikované bio osivo.
„Tak si představ,“ rozhodila naštvaně rukama o dva měsíce později, „že ty potvory choulostivý přešlechtěný mi po dešti úplně všecky shnily!“
Neprojdeš dál!
Výzva: Metro dnes nejezdí
Fandom: Zahrádkářka v jednom kole
Rating: K+
„Tak, moji milí, pro dnešek padla,“ prohlásila spokojeně hlava rodiny. „Byla to dřina, ale Fazolová stojí.“
„Ty jsi tak šikovný, tatínku, že ano, děti?“
„A tatí,“ pištěla drobotina nedočkavým vzrušením, „plohlábneš nám taky Hláškovou, Mlkvovou a Jahůdkovou?“
„To víte, že ano,“ přikývla blahosklonně hlava rodiny a s labužnickým mlasknutím překousla vejpůl vypasenou žížalu.
V tom druhém světě kousek nad zemí Zahrádkářka spráskla ruce.
„Zatraceně! Už zas! Vy potvory černý, nenechavý, hrabavý! Já vám dám dělat mi díry v záhoncích!“
A zatímco s napřaženou motykou pomstychtivě zírala na kopeček hlíny, ONI to za jejími zády prohrábli bezpečnou oklikou až na Rajčatovou.
Šifra mistra Leoparda
Výzva: Trvám od věčnosti
Fandom: Šifra mistra Leoparda
Rating: K+
Sofie Nováčková s Robertem Langošem stáli přede dveřmi, střežícími nejtajnější tajemství života, vesmíru a vůbec, a nevěřícně zírali na nápis, který v měsíčním světle zazářil nad jejich hlavami.
TRVÁM OD VĚČNOSTI
„Bezpochyby nějaká šifra,“ usoudil profesor Langoš.
Sofie obdivně zavzdychala.
Potom zkusili átbaš.
Nic.
Vigenérovu substituční šifru.
Nic.
Aplikací Fibonacciho posloupnosti získali číslo 42.
„Blbost!“ zavrčel profesor.
Policejní inspektor Fáček se posadil a vytáhl z kapsy svačinu. „Já těmhle věcem nerozumím,“ zamumlal. „Ale můj děda vždycky říkal: Všecko pomíjí, akorát lidská blbost je věčná.“
Cosi cvaklo.
A potom už jen užasle sledovali, jak tajné dveře tiše odskočily z neviditelných pantů.
Jen takový experiment
Výzva: Tisíc ostrovů
Fandom: Zapomenutá historie
Rating: K+
Nejvyšší velekněz Světelného chrámu se spokojeně usmál.
Pokud jejich experiment vyjde, získají sílu, kterou hravě zastíní i všemocné Zářící.
Ta myšlenka se pouze lehce dotkla jeho mysli, jak ji urychleně zatlačil zpátky do podvědomí.
Pro jistotu. Neboť Zářící svou moc žárlivě střeží…
V konečcích prstů cítil vzrušené mravenčení.
„Další zvýšení energetického průtoku,“ pokynul čekajícím fámulům.
Tiše vyměnili znepokojené pohledy.
Už teď na hrotech obřích krystalů tančilo oslepující světlo připomínající tekutý oheň a dvojice regulačních spirál na ně odpovídala nespokojeným bzučením.
„Tak dělejte!“
Poslechli.
Venku v půdě se objevila první trhlina.
A potom všech tisíc ostrovů dávné Atlantidy pohltilo rozběsněné moře.
1492
Výzva: Všechno je jinak
Fandom: Matka Historie je občas pěkná děvka
Rating: K+
Tři lodě se skasanými plachtami se líně pohupovaly nedaleko břehu.
Drobné oblázky zaskřípěly cestovatelům pod nohama.
„Alonso?“ obrátil se velitel výpravy na jednoho ze svých druhů. „Pořád pochybuješ?“
Kapitán Pinty pokrčil rameny. „Když já nevím. Neříkám, že jsi špatný navigátor, Cristóbalo, nebo že by tvé výpočty nebyly přesné, ale něco mi tu pořád nesedí. Podle Polových zápisků Zipangu i Kitaj –“
„Zeměpisná šířka souhlasí?“ nenechal ho velitel flotily domluvit. „Souhlasí. Krajina je cizokrajná a nespoutaná… Co bys ještě chtěl?“
„Domorodce se šikmýma očima a hlavně v šatech!“
„Hnidopichu! Ale já ti přísahám, tohle JE Indie. Co jiného by to mohlo být?“
*
Poznámka: Byl to nový kontinent. Amerika. O pár let později ji tak pojmenovali po jakémsi florentském kupci Vespuccim. A aby toho nebylo málo, jako první prý k jejím břehům doplula posádka Leifa Erikssona o plných pět století dříve…