Shrnutí: Dva malé útržky z běhu času ve Středozemi. Skoro drabble, ale pár slov zkrátka pořád přebývá.
Postavy: Denethor, Boromir, Faramir, Éowyn, Éomer
Období: konec Třetího věku, dětství dvou sourozeneckých dvojic
Počet kapitol: 1
Stav: dokončená
Rating: K+
Slash: ne
Žánr: humor
Útržek gondorský
„Který z vás plival z toho okna?“
„Já to nebyl –“
„Já taky ne!“
„Ty mlč –“
„Proč mi mačkáš ruku?“
„Buď zticha –“
„Tak ještě jednou: Chci slyšet, kdo plival z Bílé věže dolů na nádvoří. A opovažte se mi lhát! Jeden jako druhý!“
„To jsem byl já, otče –“
„Já taky. – Au, proč mi zase mačkáš ruku?“
„Kolikrát jsem vám opakoval, že to nemáte dělat?“
„Já nevím, já ještě neumím počítat.“
„Ty mlč!“
„Dvacet čtyřikrát, otče –“
„Takže teď vám to říkám po pětadvacáté a naposledy po dobrém: Nepřeji si, abyste plivali z Bílé věže, tím spíše na Šedého poutníka Mithrandira, který se tam zrovna prochází! Rozuměli jste oba?“
„Ano. Ale my jsme nechtěli, aby to šlo na něj. Asi musel zrovna zafoukat vítr –“
„Ošklivý vítr z Mordoru.“
„Zavři už konečně tu klapačku!“
„A ty do mě přestaň kopat –“
„U všech Valar, proč já nemám raději malou sestru…“
Útržek rohanský
„Půjčíš mi poníka?“
„Ne je můj!“
„Jestli mi ho nepůjčíš, řeknu strýčkovi, že ses včera bez dovolení koupal v řece.“
„Pff.“
„Že jsi plaval až na hloubku –“
„Pfff!“
„Tak řeknu, žes mě přemlouval, abych plavala s tebou.“
„Lhářko! Na tohle ti strýček neskočí.“
„Tak to povím Théodredovi!“
„To jistě. Je na Západních úvalech, ty chytrá –“
„Není! Vrátil se dneska ráno – ty – hloupý –“
„Jsi pitomá udavačka!“
„Asi mu taky povím, že jsi mluvil hrubě. A přede mnou se nesmí mluvit hrubě, jelikož jsem ještě malá.“
„Jsi největší otrava, jakou znám!“
„Řeknu, žes mě naváděl, abych v kuchyni kradla medové koláčky. Uvidíš, že ti nařeže jako posledně.“
„Nemyslel jsem to tak –“
„Myslel! – Půjčíš mi toho poníka?“
„Ale jenom na chvilku –“
„Půjčíš mi taky svůj meč?“
„Ne! Válka je záležitost mužů.“
„Tak já Théodredovi řeknu, žes mě nejdřív naváděl, abych kradla a pak, když jsem se chtěla přiznat, ses mě pokoušel uplatit poníkem –“
„Tak si ten meč vem a třeba se s ním propíchni, mně je to jedno! – U všech Valar, proč namísto sestry nemůžu mít aspoň jednoho normálního bratra…“
Dcera králů
Výzva: Sedni, lehni, zůstaň!
Fandom: Pán prstenů
Rating: K+
Paní Éowyn nebyla trpělivým pacientem.
Když jí dozorčí z Domů uzdravování nařídil klid na lůžku, protestovala. Když jí upravili polštáře tak, aby se mohla posadit, neposlechla a vstala.
Teď stála vysoko na hradbách, jasný zrak upřený k Moranonu, kde muži Západu sváděli poslední boj s temnou mocí.
„Jsi dcerou králů,“ řekl jí před odjezdem ten, jehož toužila následovat. A ona pocítila hrdost, okouzlená dotekem dávné vznešenosti Númenoru.
„Jsi krásná, Éowyn,“ říkal jí ten, jemuž zranění odjet zabránilo. „Nejkrásnější.“
Jejich ruce se jakoby náhodou setkaly.
Oči dál neochvějně upřené na východ, srdce rohanské paní, zahřáté dosud nepoznanou nadějí, náhle zatoužilo zůstat.
Prohlášení: Žádná z povídek nebyla napsána za účelem zisku.Postavy a svět patří J. R. R. Tolkienovi a aktuálním držitelům autorských práv.