Shrnutí: Soubor stoslovných minipovídek (drabble) na předem určená témata, vzniklých v rámci DMD 2016.
Postavy: Bajza Petr, Bejval Antonín, Jirsák Čeněk, Kemlink Éda, Pepek Zilvar z chudobince a další
Období: vymezeno knihou Karla Poláčka Bylo nás pět
Počet kapitol: 33
Stav: dokončeno
Rating: K+
Slash: ne
Žánr: humor, psychologické, dobrodružné
Poláčkov
Bude nás pět
Téma: DMD č. 1
Výzva: Nejsme na to už moc staří?
„Míno, nejste na to už trochu staří?“ pravila teta Vařeková, když si k nám do kvelbu přišla pro půl liberky kávy. A strejda Alois, který přišel s ní, opakoval pořád dokola: „Takový nerozum; krize na krku, dítě na cestě…“
Maminka hluboce vzdychla a tatínek mi dal deset korun, že abych došel k panu Šafkovi vyzvednout spravené boty.
Pročež jsem si vzal peníze, ale z druhé strany přitiskl ucho na dveře, aby mi nic neušlo.
Tudíž vím, že nýčko po prázdninách k nám kromě maminky, tatínka, mne a bráchy Ládi přibude ještě jedno úplně nové miminko.
A tak nás bude pět.
Stopovaná
Téma: DMD č. 2
Výzva: Les náhod
Můj nejmilejší přítel se nazývá Bejval Antonín, kterýž jest veliký vynálezce.
Zrovna nedávno vynalezl hru na stopovanou, pročež jsme cestou lesíkem sledovali pana Pivodu, toho sodovkáře z Habrové, když se tam zničehonic objevila naše služka Kristýna.
Pan Pivoda nízkým hlasem pravil: „To je ale náhodička, slečno, nechtěla byste kousek svézt, jelikož s sebou mám prázdný vozejk.“
A Kristýna se chihotala a vedli se spolu za ruce až k vrbičkám, kdež jsme každý obdrželi herdu do zad a malinovou sodovku, abychom doma mlčeli.
Zilvar z chudobince se zamyslel a pravil, abychom příště stopovali cukráře pana Svobodu, jelikož on jest velice mlsný.
Zlatý vočadla
Téma: DMD č. 3
Výzva: Anonymní seznamka
My hoši, co spolu chodíme, rádi posloucháme řeči, co dospělí občas vedou.
Pročež jsme zaslechli Kozí Kuncku, která prodává na náměstí ovoce, cukrlata, jakož i kokosky, jak povídá paní lékárníkové, že starý Zilvar by dozajista kus práce ještě zastal, kdyby ho do ruky dostala řádná ženská. Ale že o tom nesmí vědět, jelikož by děsně řval, že se mu pokouší tajně strčit hlavu do chomoutu.
Jenže Pepek všecko vykecal a pan Zilvar děsně řval a pravil: Zlatý vočadla! Jelikož na vojně dostal šrapnelem do nohy, nikoli do hlavy.
Pročež to vypadá, že s ním Kozí Kuncka nepromluví do smrti smrťoucí.
Zase v plném lesku
Téma: DMD č. 4
Výzva: Oděl se do oceli
Můj druhý nejlepší přítel se nazývá Jirsák Čeněk.
Jeho tatínek je čepičář a papučář, ale ve volných chvílích cvičí u dobrovolných hasičů, co mají za patrona svatého Floriána v brnění, což se mi velice líbí.
Pročež stojí na poličce u Jirsáků v kuchyni a dohlíží, aby nikdo nezaložil požár neb jinou pohromu.
A pan Jirsák pravil, že se mu poslední dobou zdá nějaký zašlý, pročež tu část brnění, která se v cizím nářečí nazývá kyrys, začal kousek po kousku polepovat pozlátky od čekulády.
My s klucima ochotně vypomáháme, děláme, že taky pilně polepujeme, a přitom všechnu tu čekuládu pokaždé sežereme.
Čím kdo zachází
Téma: DMD č. 5
Výzva: Ten musí jít z kola ven
Dnes ve škole jsme zaslechli, že příští týden k nám zavítá pan inspektor, pročež pan Rektorys, co nás učí na housle, vybíral, kdo zahraje uvítací sólo.
Já to naschvál bral o půltón níž a Kemlink o půltón výš, a vrzali jsme oba strašně, takže to sólo nakonec dostal Jirsák, jelikož patří mezi pokročilé žáky.
Byl proto velmi hrdý a na všechny ohrnoval nos.
Jenže odpoledne jsme se šli plavčit k rybníku a on musel zůstat doma a cvičit dvojhmaty. Pročež na nás pokřikoval hrubé výrazy, jelikož měl děsnýho vzteka.
My se řehtali jako koně a pravili: Dobře ti tak, šlejško!
Nevinnost sama
Téma: DMD č. 6
Výzva: Nejsem žádná květinka
Dnes přišla do kvelbu paní Hrazdírová pro láhev železitého vína a při placení vzdychala, že jejich Jiřinka je už zase marodná, jelikož trpí nechutenstvím, jakož i chudokrevností.
Já se děsně šklebil, ale tak, aby mě tatínek neviděl, anóbrž bych obdržel kázání, abych se nešklebil jako skoták.
Paní Hrazdírová vypadala lítostivě, pročež jsem se musel zapřít, abych jí nevyzvonil, že s námi Jiřina včera byla na válečné výpravě, kdežto jsme z indiánské dýmky zvané kalumet hulili bramborovou nať. A Jiřina s námi hulila taktéž a Zilvar ji přitom učil nevhodná slova.
Pročež pravila, že hošenčí hry jsou mnohem lepšejší než holčenčí.
Nebezpečné známosti
Téma: DMD č. 8
Výzva: Vidoucí oko
S Otakárkem Soumarů kamarádím, jelikož mi půjčuje verneovky.
U Soumarů jest to převelice krásné, neboť před krbem mají kůži z jaguára, která cení zuby a vyvaluje oči a my si s ní hrajeme na Afriku, pročež Otakárkova slečna vychovatelka pravila, abysme neřvali jak paviáni. My teda neřvali, ale kouleli si se skleněným okem, co tomu jaguárovi při hraní na džungli vypadlo, pročež na nás koukalo velmi vyčítavě.
A pan Soumar po něm uklouzl, takže volali doktora, aby mu dal dlahu.
My se tvářili nevinně a ctnostně a paní továrníková mi nabídla kus koláče, jelikož prý mám na Otakárka dobrý vliv.
Podnikatelský záměr
Téma: DMD č. 9
Výzva: Stopy korýšů
Tonda jest veliký vynálezce, pročež pravil: „Když nachytáme raky a prodáme je lufťákům, obdržíme houf peněz a podnikneme výpravu do Indie.“
A tak jsme šli.
Nejprve po těch racích nebylo ani stopy, ale ve vrbičkách jsme jich objevili celé mraky a rychle je vyhazovali na břeh, aby neutekli.
Kemlinkův pes Pajda běhal kolem, vesele štěkal a ke všemu čuchal, pročež ho jeden rak cvaknul klepetem do čumáku. Pajda děsně kvičel a vůbec s náma nemluvil.
Pročež jsme mu za utržené peníze koupili buřta, aby s náma zase mluvil.
A Čenda pravil, že Bejval není žádný vynálezce, jelikož je naprostý vůl.
Vědecký přístup
Téma: DMD č. 10
Výzva: Etymologie slova džin
Dnes nebyla škola, ale divadlo, pročež jsme museli donést korunu, krom chudých žáků, kterým to zaplatil dobročinný fond.
Hráli pohádku o loupežníkovi Alibabovi, co létal na koberci a v láhvi přechovával džina. My divně koukali, pročež pan učitel pravil, že význam toho slova v orientálním nářečí znamená démon čili duch. A že podobné jevy zkoumá věda ententýnologie* nebo tak nějak.
Jenže když Pepek svému tatínkovi řekl, že Aladin vypouštěl z láhve džina, pan Zilvar ho pořádně natřel, ať nevrdlouhá, jelikož gin se odjakživa nazývá borovička**, anóbrž se vyrábí z jalovce.
A Pepek pravil, že se na nějakou ententýnologii příště vykašle.
*
Závěrečná poznámka:
* Ententýnologie ve sporných případech pracuje metodou:
Ententýky
dva slovníky
tohle slovo musí ven
poněvadž je
neologismem…
** borovička (od borievka – slovensky ‚jalovec‘) – tvrdí sestřička wiki. Česky se tomu pochopitelně říká jalovcová, ale co by pro nás starý Zilvar neuďál…
Snadný úlovek
Téma: DMD č. 11
Výzva: Levná kořist
Dnes ve slohu pan učitel Veselík pravil: „Teď pro odlehčení něco zábavného.“ Pročež napsal na tabuli ‚Kůzlátka byla vlkovi levnou kořistí‘ a mořil nás, abychom určili, co je na té větě špatně.
My mlčeli, jenom Kolorenč František porád mával rukou, jelikož je děsnej šplhoun. Pročež pravil, že kořist nemůže být levná, anóbrž se nekupuje v magacínu, ale zadarmo loví.
A já poslal klukům lísteček s dotazem: Půjdeme odpoledene na třešně?
Bejval odepsal: Jo.
A Jirsák s Kemlinkem udělali čárku.
Zilvar připsal: Vím o žebříku.
Pročež jsem se velice radoval, jelikož jsem věděl, že s žebříkem budou ty třešně snadným úlovkem.
Bajza jako Bajza
Téma: DMD č. 12
Výzva: Cena dospělosti
Pan Fajst jest pokladníkem na penzi. Má spoustu času a proto otravuje a donáší na nás do školy. Pročež jsme mu přísahali strašlivou pomstu.
Letos o vánocích k nám přijel na návštěvu brácha Láďa, co se učí na příručího až v Teplicích. Mluvil hlubokým hlasem, ptal se mě, jak prospívám, a koukal mi do sešitů.
Ale já beztak věděl, že by nejraději kul pomstu s náma, jenže nemůže, anóbrž už je dospělý.
Pročež když jsme panu Fajstovi psali na dveře neslušný nápis, Ladislav stál na rohu, pokuřoval sváteční viržinko a dával bedlivý pozor, aby nás při tom psaní nikdo nenačapal.
Do posledního muže
Téma: DMD č. 13
Výzva: Šli tři, šli dva, šel jeden…
Habrováci jsou našimi úhlavními nepřáteli – jejich mravy jsou špatné a zvyky ošklivé, pročež s nimi vedeme válku na vrchu Budíně.
A cestou pokaždé sbíráme šišky, jakož i kameny, aby bylo dost munice.
Nejprve jsem šel já, Kemlink a Zilvar, kus za námi Bejval s Jirsákem, kteří také sbírali šišky a kameny a cpali si je do kapes.
Za cihelnou se přidal ještě maličký Venda Štěpánků a kus cesty šel s námi.
Ale my na něj udělali: „Jedeš!“
A tak nás zbylo pět.
Jenže Habrováků bylo deset, pročež nás hnali až ke kapličce, kdežto jsme jim hrubými slovy přísahali strašlivou odplatu.
Tohle si za rámeček nedá!
Téma: DMD bonus
Výzva: Tlačenka – bulvár
UKÁZAL PRAVOU TVÁŘ!
Pokladník na penzi Lumír Fajst (65) byl včera přistižen při krádeži čtyř koleček tlačenky v uzenářství U Štveráků. Krádež se pokusil svést na psa berního rady!
Měl však smůlu, neboť celou událost od svého stánku na náměstí pozorovala jedna z pravidelných přispěvatelek poláčkovského Drbu.
„Na tydle vočadla jsem viděla, jak si ty kolečka cpe do kapsy i s voskovaným papírem!“ dušuje se důvěryhodná obyvatelka našeho městečka Kozí Kuncka.
Berní rada Kemlink se přes veškeré naléhání redakce k uvedenému incidentu odmítl vyjádřit. Nově vzniklý popěvek ‚Pan Fajst, tláču zblajz!‘ však kvitoval s potutelným úsměvem.
Tohle se dělá, Lumíre?
Mančinka v akci
Téma: DMD č. 14
Výzva: Pastelky
Dnes jsem musel hlídat Mančinku, jelikož maminka s Kristýnou šly vybírat látku na nové šaty. Brblal jsem, ale maminka varovným hlasem pravila: „Však tě neubude!“
Pročež jsem maloval obrázek do školy a Mančinka mi porád brala pastelky. Nejprve ztratila červenou, potom žlutou píchla kocoura Honzu do oka a nakonec mi někam schovala i zelenou. Mně to bylo fuk a domaloval jsem to barvičkami, které mi zbyly.
Pan učitel si ho prohlížel velmi zamyšleně a nakonec pravil, že mám zajímavé barevné vnímání světa, pročež napsal našim dopis, jestli mě místo do houslí nechtějí raději posílat ke slečně řídících na hodiny kreslení.
Host do domu…
Téma: DMD č. 15
Výzva: Hrdinovi trapní příbuzní
Když nemůžu lítat po venku, tak čtu.
Nejraději kliftónky a verneovky, jelikož mám v úmyslu státi se taktéž hrdinou, odhalovat nekalé živly, létat ve vzducholodi neb horkovzdušném balónu a podniknout slavnou objevitelskou výpravu.
Když jsem to ale řekl před strejdou a tetou Vařekovými, co k nám v neděli přišli na oběd, tvářili se velice pohoršeně a zatímco si pořád nandávali na talíř, pravili: „To je ta vaše výchova, pak to máte někam dopracovat, když všecko prožerete a rozházíte za hlouposti.“
Pročež tetě při řeči zaskočila kost.
Já se smál a šklebil velice škodolibě a ona pravila: „To máme za všechno.“
Cukrářovic Evička
Téma: DMD č. 16
Výzva: Dokonalý hostitel
Ze všech ďoučat ve škole mám nejraději Evu Svobodovou, jelikož krásně voní vanilkou.
Její rodiče mají na náměstí cukrárnu, kolem které chodíme ze školy.
A hrajeme takovou hru, že stojíme před výlohou a značnou rychlostí si rozdělujeme všechny dorty, cucavé štangličky a barevná mejdlíčka.
„To je moje,“ ukázal jsem na čokoládový dort.
Ale Bejval se zašklebil a pravil: „Hahá, ten je můj, jelikož jsem si ho zabral už včera!“ A chtěl, aby mu Eva potvrdila, že si ho zabral už včera.
Pročež s úsměvem zavrtěla hlavou, jako že si nevzpomíná, a přitom mi tajně do kapsy strčila kornout slaných mandliček.
Triky a lsti
Téma: DMD č. 17
Výzva: Svázané ruce
Před několika dny se na všech nárožích objevily plakáty oznamující, že do městečka zavítá slavný cirkus Rudolfi.
Pročež ode dneška máme ve třídě nového žáka. Nazývá se Kasalický Alfons, umí veletoč na bradlech a vůbec je nejlepší v tělocviku, jelikož když ho někdo sváže provazem, dokáže se z každé smyčky hned vyprostit. Je proto velice hrdý a každému vykládá, že je to starý Houdiniho trik.
Pročež mu Pepek o přestávce přivázal ruce tkaničkami k židli a zatímco Kasalický nadával a usilovně se kroutil, sežral mu celou svačinu.
Děsně se přitom šklebil a pravil: „Tohle, holenku, je zase Zilvarova válečná lest!“
Kouzlo stříbrného plátna
Téma: DMD č. 18
Výzva: Tak umírá Mary Sue
Dnešek je príma, jelikož v biografu dávají film, který není vhodný pro mravní vývoj nezletilých. Pročež jsme dovnitř museli vlézt tajně.
A v tom filmu byl pán, co miloval jistou slečnu, a druhý pán, co taky miloval tu slečnu, ale ona ho nechtěla. Pročež ta slečna jest převelice krásná a se vším si hnedle ví rady, skoro jako Bejvalův čeledín Jakub, co rozumí koňský řeči.
Jenže pan Maule, který trhá lístky, zpozoroval, že jsme dovnitř vlezli bez placení, a vyhodil nás ven. Pročež teď nevíme, zda slečna Mary nakonec bídně zahynula, nebo se provdala a žila šťastně až do smrti.
Tatínkovo velmi pozdní odpoledne
Téma: DMD č. 19
Výzva: Mnoho pohybu pro nic
Včera si tatínek oblékl sváteční šaty a pravil: „Co naplat, maminko, musíme mezi lidi, aby se neřeklo, že živnost upadá.“
S bráchou Láďou potom hráli piliár, všecky obehráli, zejména cukráře pana Svobodu, pročež tatínek objednal kořauku pro celou hospodu.
Dnes se probudil až odpoledne a hned po Kristýně žádal studený obklad. Potom vstal, jelikož musel nutně na dvůr. Načež zašel do kvelbu pro kyselou okurku a zpátky do kuchyně vyměnit studený obklad.
Pročež maminka pravila: „Vendo, Vendo, stálo ti to za to?“
A tatínek odpověděl: „Já to nechápu. Vždyť té jalovcové nebylo víc než kalíšek nebo dva, čili prakticky nic.“
Těžký život námořního kapitána
Téma: DMD č. 20
Výzva: Pláčí námořníci rum?
Na závěr školy secvičujeme divadelní představení, jelikož pan učitel soudí, že je to pro žactvo výchovné.
Pepek obdržel roli námořního kapitána, pročež mořil svého tatínka, aby mu půjčil dřevěnou nohu, aby to bylo jako doopravdy.
Pan Zilvar se napil z poloprázdné placatky, zavřel oči a pravil: „Nic! Anóbrž nejsem zvědavý na žádná alotria!“
Pročež Pepek vysvětloval, že jako kapitán nejprve počestně zhyne na tropickou chorobu, námořníci pláčí a potom následuje šturm.
Pan Zilvar pootevřel jedno oko a pravil, ať si z něj Pepek nedělá frňuousy, jelikož námořníci žádný rum nepláčí!
Pročež ho poslal do hospody na dluh pro novou placatku.
Oťáskův slovník poučný
Téma: DMD bonus
Výzva: Encyklopedický záznam
PAJDA (-y, -ou)
1) kulhavý člověk, viz heslo mrzák, též Zilvar Josef st.
2) málo obvyklé české příjmení, viz heslo příjmení česká neobvyklá
3) pes Eduarda Kemlinka (viz heslo Poláček, Karel: Bylo nás pět – postavy), vyznačující se milou přátelskou povahou, jakož i extrémní žravostí. Jest velice dlouhý, ale nožičky má krátké a křivé. Umí utíkat tak, že ho nikdo nedohoní. Když utíká, tak se směje, vyplazjuje jazyk a uši mu plandají kolem hlavy. Když chce, aby mu doma otevřeli, tak zaťuká ocáskem na dveře. Nejraději žere všechno. Klidně i máčenou okurku nebo špulku režných nití, viz též heslo přírodní úkaz.
Nečekaní pomocníci
Téma: DMD č. 21
Výzva: Fascinován zpět ve své kleci
„Pánové, chápete to? Vona dneska vůbec nepíše!“
„Jelikož furt tahá jakési mříže.“
„Já teda jenom valím vočadla…“
„Sem myslel, že bude vyprávět, jak tenkrát cirkusákům utekla ta cvičená vopice a sežrala Kozí Kuncce všechny pomoranče, načež vyšplhala na kostelní věž.“
„A my ji dostali zpátky do klece na pytlík buráků, což byl můj vlastnoruční vynález.“
„Pánové, nepůjdem jí s těmi mřížemi trochu helfnout?“
„Nepodlézej, šlejško!“
„Tak co za ni vymyslet to drabble?“
A zatímco chlapci týrali své mozky, já seděla mezi záhonky a fascinovaně zírala na čerstvě opravený plot.
Pročež teď už se mi do zahrádky žádní zatracení divočáci nedostanou!
*
Závěrečná poznámka:
Aneb dnešní den v kostce. Ty mříže ve skutečnosti tvořila rozřezaná KARI síť. Bylo jich moc a byly těžké jak sviňa. Pročež jsem úplně vyřízená!
Tichá voda
Téma: DMD č. 22
Výzva: Sedm kulí
Čeledín Jakub od Bejvalů jest nemluva a lidé proto soudí, že to nemá v hlavě v pořádku. My hoši ovšem víme, že to jenom předstírá, aby mu všichni dali svátek. A když má volno, moříme ho, aby nám postavil draka.
Když jsme ho mořili naposledy, hrál zrovna u Friedmannů karty, pročež nás odbyl, že nemá kdy.
A pan Friedmann pravil: „Nějak vám ten list dneska nejde.“
„No bať,“ přikývl Jakub. Potom přebil jeho kulovou sedmu trumfovým esem. „Inu…“ pokrčil s úsměvem rameny.
Pročež jsme zajásali, jelikož bylo jasné, že v dobrém rozmaru nám postaví takového draka, že Habrováci puknou závistí.
Za krásami naší vlasti
Téma: DMD č. 23
Výzva: Nad propastí
Jelikož chodíme do čtvrté třídy, pan učitel pravil, že je načase, abychom poznali krásy naší vlasti, pročež vzal celou třídu na výlet. Cestou jsme viděli pozoruhodný výtvor přírody zvaný Čertova jáma.
A když jsme stáli až úplně nahoře, pan učitel začal vykládat o jiných propastech tak hlubokých, že dna nelze dohlédnouti. Pročež Zilvar vzal klican a hodil ho dolů. Otakárek Soumarů chtěl taky hodit klican, ale vítr mu přitom sebral námořnickou čepici s nápisem Miramare. Otakárek začal nabírat do bréče a pan učitel pravil, aby si ji příště lépe hlídal.
Pročež mu do té jámy spadly jeho zbrusu nové brejle.
Mančinka v akci podruhé
Téma: DMD č. 24
Výzva: Ham
Když byla Mančinka malá, tak jenom ležela a vůbec nemluvila, nýčko už je ale větší, pročež porád něco žvatlá.
A když ji Kristýna v kuchyni krmí krupicovou kaší, vykřikuje ‚ham‘ velmi hlasitě a maminka má radost, jak jí šmakuje.
Jenže teď Kristýna v kuchyni nebyla, jelikož se objevila na schodech od sklepa s ošatkou jablek a pravila: „Mluvila jste o mně, milostpaní?“
Pročež maminka spráskla ruce. „Jezuskote, vy jste tam to děcko nechala samotné!“
A zatím Mančinka seděla u otevřené trouby a kocour Honza seděl vedle ní a olizoval se nesmírně, jelikož právě zhltnul celé stehno z naší božíhodové husy.
Co se skrývá ve stínech
Téma: DMD č. 25
Výzva: Tanec stínů
Teď v zimě se stmívá brzo, sotva se rozední, už je zase tma.
A když chodím na dvůr pro vodu, drkotají mi zuby a stíny se všelijak natahují a kroutí a posměšně šeptají: Počkej, ty kluku, my to na tebe povíme, že jsi zase nakukoval, jak si Kristýna u sebe v komůrce převléká blůzku.
Já se děsně zašklebím: Tůdle nůdle, jelikož to není Kristýna, ale Rampepurda rampepurďácká.
Pročež ze stínů vystoupí Honza Pivoda s bedničkou sodovek a já se tak leknu, že mu půlku kýble vyleju na nohy.
On nadává velice hlasitě a Rampepurda se nám oběma směje jako blázen.
Malý velký bojovník
Téma: DMD č. 26
Výzva: Velké srdce, malý mozek
Zima byla letos velice dlouhá, pročež netrpělivě vyhlížím jaro, neboť začnou cvrlikat ptáci a všechno se konečně zazelená.
Kocour Honza taktéž vyhlíží jaro, jelikož moc rád chytá vrabce, co si na dvorek létají sesbírat drobečky.
On vždycky sedí, mhouří oči a dělá, jako by se nekoukal, ale přitom číhá.
Málokdy však nějakého vrabce chytí, jelikož mu pokaždé frnknou.
Jenže tenhle byl sotva opeřený a hloupý, pročež se Honza mlsně olízl.
Ale jiný starý vrabčák začal se strašlivým křikem kocourovi létat kolem hlavy.
Něco si zkus, nezdárníku, a klovnu tě do nosu, to uvidíš!
Pročež z toho Honza málem dostal psotník.
Léto budiž pochváleno
Téma: DMD č. 27
Výzva: Dnes to praskne
Léto je príma, jelikož máme prázdniny a můžeme se plavčit, jak chceme.
Pročež Tonda vynalezl na potoku hrázku a Kemlink navrhl, že udělá plány, jelikož je nejlepší v matematice a kreslení.
Potom jsme celé odpoledne dřeli, až nakonec přišel Zilvar, šklebil se a pravil: „Se vám to provalí, jelikož máte slabý prkna.“
A taky se to provalilo, protože večír přišla bouřka, a všechna ta voda šplouchla Jirsákům na zahrádku.
Ráno paní Jirsáková vyhrabávala kedlubny z bláta a pan Jirsák kroutil hlavou: „Kakraholte, to musel být v noci pořádný slejvák.“
Pročež jsme se všichni usilovně modlili, aby to na nás neprasklo.
O zásahu vyšší moci
Téma: DMD bonus
Výzva: Laskavá invaze – pověst
Říká se, že boje mezi Ješiňáky, ostávajícími v Chaloupkách, a Habrováky, jejichž území se rozprostírá po obou březích potoka javornického, jsou staré jako lidstvo samo, anónbrž ani pan řídící jejich počátků nepamatuje.
Pověst dále praví, že když obě strany po sobě metaly kameny, pokřikovaly hrubá slova a vůbec byly v nejlepším, objevilo se na bitevním poli procesí z Vambeřic, zpívající nábožnou píseň Maria, Maria, denice vítězná.
Pročež obě strany musely ukončit boje a přestat vyvádět jako divá zvěř.
Ono území se později začalo nazývati U modlenýho a všichni Ješiňáci i Habrováci se mu dodnes v pověrčivé bázni velikým obloukem vyhýbají…
Milý pane hokynáři…
Téma: DMD č. 28
Výzva: Prosím vás, pane, pošlete mě až na konec světa!
Pan Svoboda, co má na náměstí cukrárnu, onehdá chtěl, abychom mu u nás v krámě přenechali zboží na dluh, pročež tatínek sešel dolů a pravil: „Nikolivěk, jelikož na mě peří neroste a daně musíme platit všichni!“
Pan Svoboda byl celý rudý a nos se mu dmul nadmíru zlostně, pročež odvětil: „To bych si, milý pane hokynáři, vyprosil!“
Tatínek jenom pokrčil rameny. „Beze všeho.“ A potom pravil: „Čím můžu posloužit, paní Kemlinková?“
Pročež s námi pan Svoboda nemluví, jelikož od té doby musí pro vanilku, čekuládu, kakao, rozinky i mandličky jezdit každý týden až kamsi na druhý konec světa do Lanškrouna.
Osvětová beseda
Téma: DMD č. 29
Výzva: Emancipace
„Inu, maminko, marná sláva, pokrok nezadržíš,“ pravil tatínek toho dne, kdy do našeho městečka dorazil zástupce firmy Electrolux, aby předvedl své nejnovější zboží.
Pročež se všichni shromáždili v Národním domě, kde jinak dávají němé filmy, co přes ně porád prší, a napjatě poslouchali, kterak má vypadati moderní domácnost.
Pročež tatínek tu luxovací věc nakonec koupil.
„No, tatínku,“ pravila maminka dojatě a políbila tatínka.
„No milostpane,“ pravila Kristýna a hned tu mašinku běžela vyzkoušet.
Pročež o týden později už zase vyklepávala koberec ručně, anóbrž ta elektrická věc po spuštění rachotila až hanba a vířila prach tak, že by se jeden nedouklízel.
Něco končí, něco začíná…
Téma: DMD č. 30
Výzva: A teď spát
Mančinka je nýčko větší, pročež v jednom kuse vykřikuje já sama, já taky a podobně.
„Já sama!“ pravila a vyklopila misku dušené mrkve na kocoura Honzu, jenž úlekem vystřelil na dvůr.
„Já taky!“ dožadovala se, když jsme s klucima odcházeli do biografu.
Pročež jsem jí domlouval dospělým hlasem a ona soustředěně krabatila čelo, asi jako když nás pan Letovský, co je v městečku strážníkem, nabádá k pořádku.
Pročež zalezla do postýlky, a jak usnula, malounko se ze spaní usmívala.
A já vím, na co přitom myslela – že musí rychle vyrůst, aby nám stačila a co nevidět mohla chodit s námi…
Když se temnota zdá být nejmocnější
Téma: DMD č. 7
Výzva: Záblesk
Život byl čím dál víc na sviňu.
Nejprve ztratil práci.
Potom se musel rozloučit s dcerou. Nevěděl, zda ji ještě někdy v životě spatří. Ale doufal, že v Anglii bude v bezpečí. Snad…
Lidé z jeho okolí mizeli čím dál rychleji. Kohnovi… Hirschovi… Posilesovi… Všichni deportovaní prý mířili do Terezína. Zatím.
Tušil, že času příliš nezbývá. A tehdy jako by se písmena a slova sama začala klást na čistý list papíru. My hoši, co spolu chodíme, zažíváme všelijaká dobrodružství…
Každá z těch dětských vzpomínek byla záchytným bodem, zábleskem naděje ve světě, který se čím dál víc propadal do válečného šílenství…
*
Závěrečná poznámka:
5. července 1943 byl spisovatel a novinář Karel Poláček (*1892) deportován do terezínského ghetta, 19. října 1944 nastoupil do transportu směr Osvětim a později pracovní tábor Hindenburg. Jeho cesta skončila v koncentračním táboře Gleiwitz, pravděpodobně 21. ledna 1945. Humoristický román Bylo nás pět je krom deníku Se žlutou hvězdou jeho poslední rozsáhlejší prací. Tím obdivuhodnější, že ničím neprozrazuje tíživost situace, v níž vznikl.
Prohlášení: Žádné výše uvedené drabble nebylo napsána za účelem zisku.
Postavy a svět patří Karlu Poláčkovi a aktuálním držitelům autorských práv.