Shrnutí: Od doby, kdy se Harry s Dracem rozhodli zakopat válečnou sekeru (viz povídka Ten, který nad tebou bdí) už sice uběhl nějaký čas, ale jejich synové mají pocit, že to pořád jaksi není ono. Proto se rozhodli vzít věci do vlastních rukou.
Postavy: Scorpius Hyperion Malfoy, Albus Severus Potter, Lily Luna Potterová, Draco Malfoy, Harry Potter, Oliver Wood a fretky Lucián s Alastorem
Období: prázdniny 2018
Počet kapitol: 10 x drabble + 1 x tripple drabble
Stav: dokončeno
Rating: K+
Slash: ne
Žánr: drabble, humor, psychologické
Když mají dospělí komunikační problém, je třeba přistoupit k radikálnímu řešení.
1. Kujme pikle
Dvanáctiletý Albus spokojeně odložil brk. „Hotovo. Do kolonky na zajištění dětského famfrpálového tábora mám zájem podílet se jako jsem tátovi napsal bezpečnostně-technický dozor. Dobrý, ne?“
„Super,“ uchechtl se Scorpius. „Já tam otci zase vyplním odborný zdravotnický dohled. Mám to. Teď ještě nějak zařídit, aby tu závaznou přihlášku oba podepsali. Protože je vážně trapné, když se my dva kamarádíme, ale naši tátové spolu nejsou schopní kloudně promluvit.“
„Moje řeč,“ přisvědčil Albus. „Akorát se trochu bojím, aby si něco neudělali, až budou muset spolupracovat.“
Scorpius se rozzářil. „Od toho přeci mají nás. Budeme je hlídat a celou dobu na ně zodpovědně dohlížet.“
Přituhuje, ale Albus se Scorpim mají situaci stále pod kontrolou.
2. Nádraží King’s Cross
Na nástupišti devět a tři čtvrtě panoval čilý ruch.
„Podívej, otče, támhle jde Al!“ vykřikl Scorpius nadšeně.
Draco pootočil hlavu naznačeným směrem a strnul.
Přímo proti nim rázoval Harry Potter, ověšený všemi svými ratolestmi, kufry, batohy a – jedna, dva… čtyřmi závodními košťaty!
„Pottere,“ zaúpěl místo pozdravu, „prosím, řekni, že vidím špatně. Že jedeš úplně jiným vlakem někam úplně jinam.“
„Zanech marných nadějí,“ zavrčel na něj Harry svou vlastní verzi věty: „Taky tě moc rád vidím, Malfoyi.“
„Nakonec to ale oba vzali docela sportovně,“ usoudil Scorpius.
Jeho kamarád přikývl. „Teď ještě aby skousli, že jsme jim zařídili ubytování ve společném stanu.“
Harry s Dracem poprvé pod jednou střechou. Ehm… tedy vlastně celtou.
3. O stanování a motivech k vraždě
Harry s žuchnutím shodil batoh na zem. „Abys netvrdil, že mám nějaké výhody, můžeš si vybrat, kterou postel chceš,“ utrousil přes rameno.
„Žádnou. S tebou v jednom stanu nespím. To budu raději nocovat venku.“
„Jak myslíš, Malfoyi. Já jenom, že zrovna začalo pršet.“
„Přeháňka…“
„Leje čím dál víc.“
„Pottere, nedotýkej se toho plátna, copak nevíš –“
„Bez obav. Každý stan je zajištěný impregnačním kouzlem. Koukni –“ Harry šťouchl do mírně prověšené celty. „Ups! Ehm… Promiň. Musela tam být nějaká trhlinka…“
„Až tě zabiju,“ prohlásil Draco s hlubokým přesvědčením, „každý normální soud mě musí osvobodit. A mimochodem, na té promáčené matraci spíš ty!“
Harrymu se začaly vracet staré noční můry.
Draco tak získá příležitost předvést něco ze svých silně neortodoxních léčitelských metod.
4. Neklidná noc
Harry se ve spacáku několikrát převalil, a když to nepomohlo, frustrovaně spustil bosá chodidla na podlahu.
„Pottere! Musíš pořád někam courat?“
„Sklapni, Malfoyi. Neumíš používat tišící zaklínadla?“
„Umím. Ale to by jistá nejmenovaná osoba nesměla přijít s nápadem na tu imbecilní celotáborovou hru dělejme věci jako mudlové!“
„Se nezblázni. Prostě jenom občas nemůžu spát, no…“
Za tichého sakrování Draco zalovil v batohu. „Je to dostatečně mudlovské řešení?“ Zamával Harrymu před očima lahví whisky.
Ten si ji vděčně přitiskl ke rtům.
„Dost! Máš usnout, ne se proměnit v alkoholika! A Pottere –“ zívl Draco, „opovaž se mi zbytek noci chrápat do ucha!“
Harryho sny o Voldemortově návratu jsou čím dál děsivější.
Naštěstí malá Lily přijde se spásným nápadem.
5. Taktika a strategie
Trojice spiklenců naklonila hlavy k sobě.
„Taťkovi se zase začalo zdávat o Vy-víte-kom,“ šeptal Albus. „Že se vrátil a tak.“
Scorpius se znepokojením pohlédl k vedlejšímu stolu, kde jejich otcové usrkávali horký čaj. „A vy myslíte…“
Alova sestřička rýpla lžící do šedivé hmoty ve svém ešusu. „Já teda hlavně myslím, že každá nastavovaná kaše je hnusnej blevajz.“
„Ale něco by se s tím udělat mělo.“
Lily rozvážně olízla lžíci. „Mamka říká, že na trudnomyslnost je nejlepším lékem práce.“
Kluci tu myšlenku chvíli převraceli v hlavě.
„Fajn,“ prohlásili svorně. „Hned je půjdem nahlásit táborovému vedoucímu jako dobrovolníky na služby v kuchyni.“
Když Harry zjistil, že se pro letní famfrpálový tábor podařilo získat Olivera Wooda coby instruktora létání,
byl vyhlídkou na setkání s bývalým spolužákem vysloveně nadšený.
6. Sláva, nazdar výletu!
Harry zjišťoval, že po patnácti ušlých mílích přestává cítit nohy a začíná šilhat hlady.
„Vážně myslíš, že svěřit přípravu večeře Malfoyovi byl dobrý nápad?“ zafuněl směrem k vedoucímu výpravy, Oliveru Woodovi.
Děcka za jejich zády rozpustile prozpěvovala Deset malých hipogryfů a do toho Albus všem vykládal cosi o své a Scorpiho fretce.
„Třeba nás překvapí,“ odvětil Wood, aniž by na okamžik zvolnil vražedné tempo.
„Ten jistě,“ ucedil Harry. „Nikdy nedržel vařečku v ruce!“
V Oliverových očích pobaveně zajiskřilo, naklonil se k Harrymu a plný naděje špitl: „V tom případě si splním dávný sen a toho pitomce vlastnoručně hodím do jezera.“
Draco oplývá mnoha talenty. Ovšem připravit večeři pro tlupu hladových táborníků bude nad jeho síly. Nebo snad…?
7. Překvapení
První, co Harry po návratu do tábora spatřil, byl pochopitelně Malfoy, pohodlně rozvalený na lehátku před kuchyní, v ruce jakousi knížku.
„Neříkal jsem to! Na nic nesáhl a ještě si tady klidně čte!“
„Přestaň jančit, Pottere!“ protáhl Draco lenivě. „Žádná pravidla jsem neporušil. Dokonce i ta knížka, co jsem vytáhl z tvého batohu, je mudlovská. Prokleté dítě. Mimochodem, příšerný brak. Nedivím se, že z ní máš noční můry.“
Než Harry stačil znovu vybuchnout, přistál na jeho talíři obrovský kus dráždivě vonící, dozlatova upečené šunkové pizzy.
Nevěřícně začichal. „Ty ses vážně naučil vařit?“
„Ne, Pottere. Ale naučil jsem se používat mobil.“
Co se v mládí naučíš,
ve středním věku se ti zatraceně vymstí.
8. Skoro jako za starých časů
Draco s Harrym pozorovali, jak Oliver Wood rozdělil děti do dvojic a teď s nimi ve vzduchu trénoval přihrávky.
Harry vytáhl z kapsy zlatonku.
„Kdypak jsi naposledy seděl na koštěti, co?“
„Neprovokuj, Pottere.“
„Bojíš se?“
„Tebe? Ani omylem.“
O chvíli později už oba svištěli oblohou jako dvě rozmáznuté šmouhy.
Náhle zlatonka prudce změnila směr.
Harry bez zaváhání stočil koště kolmo k zemi.
„Idiote! Rozsekáš se na kaši!“ Draco v bezpečné výšce srovnal svůj Nimbus do vodorovné polohy.
„Posero!“ zachechtal se Harry.
Těsně předtím, než zhavaroval do jakéhosi trnitého houští.
„Merline,“ zakroutil Malfoy nevěřícně hlavou, „proč já musím mít vždycky pravdu.“
Nejmladší z Harryho potomků, Lily, je zkrátka tatínkův poklad.
9. Malá sladká Lily Potterová
„Co to píšeš, zlatíčko?“ Harry zvědavě nakoukl své dceři přes rameno.
„Dopis mamce. Jak jsi včera odpoledne spadl z koštěte.“
Draco, který seděl hned vedle, se pokusil neudusit svým toustem.
Velkorysost však nakonec zvítězila.
„Pan Potter se jenom snažil demonstrovat, jak nebezpečné je nedávat při létání pozor,“ vysvětloval. „Byla to naše první zdravotně-bezpečnostní lekce.“
„Vážně?“ Lily s nedůvěrou nakrčila pihovatý nosík. „A co budeme probírat dneska?“
„Uvidíme,“ protáhl táborový lékouzelník rozmarně. „Otevřené zlomeniny? Vykloubené rameno? Nebo nějaké pěkné poranění hlavy?“ ušklíbl se.
Lily to zjevně zaujalo. „A tatínku,“ vyhrkla, „můžu mamce napsat, že u toho zase budeš panu Malfoyovi asistovat?“
Scorpius i Albus vlastní stejné domácí mazlíčky – fretky. Měli je s sebou ve škole a nezapomněli je vzít ani na letní tábor.
Harryho psychika je tak podrobena dalšímu nelítostnému náporu.
10. Když se fretka k fretce vine
Předposlední táborová noc uplývala v tichu a pokoji až do okamžiku, kdy někdo neurvale vtrhl do jejich stanu.
„Tatí!“
„Otče!“
Harry se obloukem vymrštil ze spacáku, napřaženou hůlku v ruce. „Co se děje?“
„Potřebujeme vaši pomoc!“ odpověděla tma Scorpiho hlasem.
„Luciánovi je asi špatně,“ doplnil trochu roztřeseně Albus.
Dracovi se konečně podařilo rozlepit víčka. „A Lucián je kdo?“ zjišťoval, zatímco popaměti šátral po lékouzelnické brašně.
„Alova fretka přece. Jak si vždycky hraje s mým Alastorem.“
„Ach, jistě.“
Harry zhluboka vydechl a nechal ruku s hůlkou zase klesnout.
Merline, začínám být paranoidní! Ještě pár takových šoků a budu zralý na psychiatra.
*
„Přátelé, mám pro vás několik zpráv,“ oznámil Draco napjatému publiku. „Ta dobrá zní: Tvoje fretka, Albusi, je naprosto zdravá.“
„A špatná?“ naléhal Harry.
„Že sis při nákupu spletl Luciána s Lucinkou. Navíc Lucinka bude mít co nevidět mladé. Dle jistých náznaků ve vyjádření svého syna odhaduji, že šťastným tatínkem by mohl být náš Alastor.“
„Skvělé,“ zahučel Harry. „Co teď budeme dělat?“
„Nejspíš bychom jí měli připravit nějaký útulný pelíšek,“ nenechal se Draco vyvést z míry. „Třeba z tohohle kusu hadru,“ ukázal na jakousi starou deku. „Albusi, zvládneš to?“
Chlapec nadšeně přikývl.
„Ses zbláznil!“ zaječel Harry. „Ta deka je moje památeční!“*
*
„Tohle je poslední.“ Draco přistrčil na hromádku malých růžových čehosi další kousek, zatímco Harry ještě pořád umanutě mumlal: „Moje deka, moje památeční deka.“
„Myslím, že potřebuješ na vzduch,“ usoudil Malfoy. Vystrčil Harryho před stan a z lékouzelnické brašny vylovil pohotovostní láhev whisky.
Zbývala v ní sotva čtvrtina.
„Památeční deka?“ protáhl nevěřícně. „Pottere, už ti někdo naznačil, že jsi zralý pro psychiatra?“
Harryho „sklapni“ však zcela zaniklo ve zvuku dychtivě odšroubovávaného uzávěru.
„Uvědomuješ si, že událostmi dnešní noci se z nás stali svého druhu příbuzní?“ pokračoval Draco zamyšleně.
Harry na něj pohlédl.
A potom do sebe naráz obrátil celý zbytek láhve.
*
* Pokud netušíte, o jaké dece to Harry pořád mele, zkuste zabrousit do nové divadelní hry J. K. Rowlingové, scenáristy Jacka Thorna a režiséra Johna Tiffanyho Harry Potter and the Cursed Child.
Letní tábor sice končí, ale dětská předsevzetí konat dobré skutky jsou zcela bez hranic.
11. Epilog? Ani náhodou…
Lily obratně kličkovala úzkou uličkou podél kupé.
„Kluci, chcete gumového hada? Taťka dovolil, abych si koupila nějaké sladkosti, ale nesmíme si zaplácat žaludek, aby mamka nenadávala.“
Albus i Scorpius ochotně zalovili v nabízeném sáčku.
„Ti kyselí jsou nejlepší,“ shodli se.
Potom všichni tři opatrně nakoukli do kupé, kde jejich otcové zrovna probírali šance Holyheadských harpyjí proti bulharskému týmu Sofijských supů.
„Myslíte, že už jsou dostatečně spřátelení?“ nadhodil Albus.
Lily se usmála. „Taťka vypadá spokojeně.“
„Otec taky.“ Scorpius si nacpal do pusy zelený kus želé. „Ale kdyby něco, vymyslíme další stmelovací akce. Třeba potápění s bílými žraloky, bungee jumping a tak.“
* Neplecha ukončena *
Prohlášení: Povídka nebyla napsána za účelem zisku.
Postavy a svět patří J. K. Rowlingové a aktuálním držitelům autorských práv.
Duševní vlastnictví překladů jmen, názvů a míst náleží Pavlu a Vladimíru Medkovým,
kteří její knihy o Harrym Potterovi přeložili do češtiny.